Týden 8

Z nějakého důvodu se u nás v práci k vyjádření času nepoužívají data, ale řadové číslovky označující, ve kolikátém týdnu událost XY nastane. Zdá se, že moji kolegové přesně ví, v kolikátém týdnu jsou Velikonoce a na kolikátý týden si domluví dovolenou. Inu, já třeba nemám ponětí, kolikátý týden je a musela jsem si to vygůglit, ale budiž, jiný kraj, jiný mrav.

Takže týden 8 máme téměř za sebou. Co nám dal a vzal?

Hned z kraje jsem se podívala rovnou do zahraničí. Vyrazila jsem na pracovní cestu do lotyšské metropole Rigy. Let v pondělí ráno trval necelou hodinku, a kolem oběda jsme byli u našich rižských kolegů v kanceláři připraveni projednávat meetingovou agendu. Kvůli extrémně škaredému počasí na mě Riga udělala spíš zakaboněný, zašedlý a panelákovitý dojem. Skýtá zajisté i oku lahodící historické centrum, to jsem však kvůli krátké délce pobytu nestihla příliš prozkoumat. Po práci jsme ale aspoň stačili navštívit středomořskou restauraci Riviera, velmi příjemný podnik s vynikajícím jídlem, obsluhou i atmosférou. Dala jsem si kraba, sumce a Napoleonův dort a odvalila se do hotelu strávit hordu jídla v obří posteli. No což, trochu té vysoké nohy si člověk jednou za čas může užít. Návrat z výletu byl hned druhý den večer, takže poznávání pamětihodností Rigy zůstává na příště. Pro zájemce odkaz na restauraci najdete zde:

http://rivierarestorans.lv/en/

Další příjemná událost týdne nastala ve středu, poněvadž mi dorazila zásilka z Česka! Touto cestou děkuji drahé přítelkyni „Lukii“, že mi zpříjemnila pobyt zde tradičními českými dobrůtkami korunovanými nefalšovaným Božkov vaječňákem 😀 Milla Sova děkuje! Navíc můžu konečně udělat pořádné knedlíky s mákem, kterého mám dostatek na desítky porcí dopředu, řekla bych 😀 (Mák je tady totiž nedostatkovým zbožím, asi je na něj nahlíženo jako na zdraví nebezpečnou omamnou látku 😉

Ve čtvrtek nás čekal sportovní večer. A kupodivu se tentokrát jednalo o sportovní aktivitu pasivní – vyrazili jsme na hokej! 🙂 Domácí družštvo IFK Helsinky hostilo tým SaiPa Lappeenranta, což si Ville jako správný rodák z lappeenrantského okolí nemohl nechat ujít.

Společnost nám dělal ještě jeden Fin a taky jeden Brit, který tady v Helsinkách studuje doktorský studijní program. Pro něj byla návštěva hokejového utkání zajisté zážitek. Pro mě byl zase opět po delší době zážitek vychutnat si párek na finský způsob. Pokud si tu dáte na hokeji či kdekoli jinde v kiosku klobásu či párek, dostanete opravdu párek či klobásu, a nic víc. Jen nožičku zabalenou v papíru 😀 Po chlebu je zbytečné se pídit, ten nedostanete. Co víc, na helsinském stadionu prodávají specialitu nazvanou párky v kelímku, což jsou – olalá – skutečně párky v kelímku, do kterého si můžete nakapat trochu horčice, kečupu nebo dokonce okurkového salátu 🙂 Byla to mňamka!