Minulý víkend jsem už trávila zase zpátky v Helsinkách a jelikož se jednalo o poslední dny dovolené (+ v sobotu zavládlo vynikající počasí), zamířili jsme prozkoumat ostrov Isosaari, bývalý vojenský objekt na jihu od Helsinek letos poprvé otevřený pro veřejnost. Takže malý tip na výlet, doporučuji všemi deseti.
Na ostrov se pohodlně dostanete lodí z přístavu na Kauppatori, odkud odjíždějí lodě i na všechny ostatní ostrovy v okolí, včetně známé Suomenlinny s vojenskou pevností z 19. století. Plavba trvá 45 minut a zpáteční lístek vyjde na 15 eur. Tajemstvím úspěchu je dorazit až navečer a přivézt si s sebou stan. Zamáváte hromadě turistů odplouvající z ostrova pryč a máte klid a pohodičku až do rána, než lodě navezou další várku návštěvníků. Noc na ostrově trávilo opravdu minimum lidí (asi 4 stany včetně toho našeho), a to uprostřed turistické sezony.
Po uvítacím nápoji na zahrádce restaurace hned vedle přístavu jsme se odebrali kochat se krajinou. Zalitá sluncem vypadala opravdu výtečně, posuďte sami. Vzhledem k tomu, že se jedná o vojenský objekt, čas od času narazíte na všelijaké udělátka, sem tam dělo, sem tam radar, občas střelnice, jindy něco, co vypadalo jako tank zakopaný ve skále (pardon za neumětelskou hantýrku, na vojně jsem jaksi nebyla).
Nocování na ostrově je povoleno v místním tábořišti za poplatek 10 e za stan + 2 e za osobu. Tábořiště zahrnuje tekoucí vodu, splachovací záchody, tři dost nově vypadající grily, z toho jeden plynový, a samozřejmě přístup do sauny 🙂 No neberte to! Klobásu na grilu nám ochotně obraceli jedni z našich stanových sousedů, čili jsme se v klidu mohli věnovat vyprazdňování lahve s vínem. Výborný servis 🙂
Efektní byl i západ slunce ve 21:55 a večerní koupel v dosti osvěžující vodě.
Ostrov Isosaari zafungoval jako výborný prostředek aklimatizace po návratu z české dovolené. V pondělí mě pak v práci čekaly neméně zajímavé výhledy na štosy papírů nahromaděných na mém stole během mé nepřítomnosti. Návraty do práce jsou prostě nejlepší 🙂
Pod Severkou 