Tento týden se mi podařilo konečně získat měsíční kartičku na MHD a měla jsem z toho takovou radost, že jsem se o tom rozhodla sepsat článek 😀 Na pozadí tohoto zdánlivě jednoduchého úkonu se totiž skrývalo množství všemi milovaného papírovaní a návštěvování institucí státní správy. Takže pár informací pro ty, kdy by třeba náhodou uvažovali o přestěhování se do Helsinek (co vy na to, manželé Výtiskovi? :D), aneb vítejte v zemi řádu a pravidel 😉
Takže když to vezmeme postupně od té tramvajenky. Abyste však získali kartičku za nejvýhodnější cenu, musíte mít v Helsinkách nahlášenou oficiální adresu pobytu, která je viditelná v systému místního dopravního podniku. Takže jdete na magistrát, aby vás a vaši adresu zanesli do oficiálních listin. Tam vám řeknou, že pokud nemáte papír od imigračního úřadu, trvalou adresu vám nemůžou vytvořit. Papírem myslím potvzení o tom, že v zemi hodláte trávit čas delší než 3 měsíce, a jste přitom občanem EU. Tento papír ještě rozeberu níže, ale každopádně v den mé první návštěvy magistrátu jsem ho neměla, takže jsme s paní úřednicí zvolili variantu, kdy mi měli udělit adresu na dočasnou dobu 1 roku. Vyplnila jsem papír a odešla v klidu domů očekávat okamžik, kdy bude zápis viditelný v hlubinách internetových databází. Uplyne jeden týden, druhý týden, nikde žádná adresa, zato výdaje na jízdenky po městě povážlivě narůstají. Během třetího týdne dojde poštou dopis, že se máte na magistrát dostavit znovu a dodat opět papír od imigračního úřadu a pracovní smlouvu. Zajímavé, že při první návštěvě o pracovní smlouvě nepadlo ani slovo. No, jdete tam podruhé a jiná úřednice se omlouvá, že už při první návštěvě jsme si věci mohli vyjasnit a pracovní smlouvu jsem mohla doručit hned obratem. No nic, úřednice slibuje provést zápis adresy hned (stále mluvím o té přechodné) a vskutku – druhý den je vše v cajku a získávám v kanceláři DP kartičku na MHD!
No oukej, zas taková hrůza to nebyla.. No ale pojďme dál. Můžem se vrátit k tomu papíru od imigračního úřadu. Pokud jste občanem EU, můžete se odstěhovat do jiného členského státu a po dobu 3 měsíců v něm hledat práci. Pokud uspějete, a tudíž budete v zemi trávit víc než 3 měsíce, musíte se zaregistrovat na úřadech. Ve Finsku dříve toto řešila police, od 1.1.2017 je tato záležitost v rukách imigračního úřadu. Musíte se tam objednat, na první termín jsem čekala přesně 16 dní. Holt je tu nával 😉 Aby vám registraci občana EU provedli, musíte buď přiložit pracovní smlouvu, nebo prokázat, že máte dostatečné finanční prostředky pro žití ve Finsku. Kolik peněz to je, jsem nikde nenašla. Práci jsem tak brzo ještě neměla, proto jsem přiložila k formuláři výpisy z bankovních účtů a úřednice mi řekla, že situaci prověří a poštou mi přijde vyrozumění. Perličkou při jednání na imigračním úřadě byl pořadový systém, který se skládal z reproduktoru a osoby, která vyhlašovala pořadová čísla a čísla přepážek, kam daný člověk má jít. To ve finštině a angličtině. Systém, kdy vidíte čísla někde na obrazovce, sem asi ještě nedorazil. Pro lidi nemluvící finsky ani anglicky (a že tam takoví byli) celkem nevýhoda. No a dnes je 18. února a vyrozumění stále ještě nemám. Na internetu jsem se dočetla, že po převedení agendy od policie pod imigrační úřad čeká v současnosti na vyřízení přes 6000 formulářů. Hmm, takže trošku se jim to tam nakupilo. S papírem počítám tak někdy v červnu. Naštěstí mám práci, takže mi tu přechodnou adresu udělili, ale nemít práci ani tenhle zatracený papír, tak jsem tu stále vyděděncem.
Takže papír od imigračního nutně potřebujete, abyste získali trvalou adresu v Helsinkách. Bez trvalé adresy je obtížné získat přístupy do elektronického bankovnictví, pokud si chcete otevřít účet. Tohle se má v dohledné době změnit s novelou zákona, podle níž mají na el. bankovnictví nárok všichni, kdo ve Finsku žijí. Po mě však trvalou adresu v bance chtěli. Tady ale musím říct, že štěstí stálo na mé straně. Velmi příjemná slečna za přepážkou udělala výjimkou, a při otevření účtu mi přidělila i elektronické přístupy. Ty jsou tu dost důležité, protože pokud např. nedokážete zaplatit nájem z účtu přes internet, musíte jít provést platbu na přepážku v bance a zaplatíte za provedení jednoho příkazu 5 euro. No ale hlavně tyhle přístupy fungují jako oficiální přihlašovací údaje do databází všech úřadů státní správy. Bez nich si nemůžete ověřit nic elektronicky, nýbrž se musíte na každou instituci dostavit osobně. Což je otrava, zvlášť pokud někde vyžadují objednání se, a první volný termín je někdy za 14 dní. Ale tahle slečna v bance byla fakt zlatá, a řekla, že mi ty přístupy dá. Olalaa!
Dalším nutností je získat finskou obdobu rodného čísla, bez kterého je tady nemožné zde existovat. Naštěstí tohle není tak těžké, získáte ho právě při registraci adresy na magistrátu. Já tohle číslo už měla z dřívějška, takže o starost míň.
Další kapitolou je pak tzv. daňová kartička. Pokud ve Finsku máte příjmy, musíte se sami starat o své daně. Probíhá to tak, že navštívíte finanční úřad a tam vám na základě odhadovaných příjmů za celý kalendářní rok vypočítají, kolik daní musíte z výplaty odvést státu. Uplatňuje se progresivní zdanění, čili čím vyšší hrubý příjem, tím vyšší procento zdanění. Každému se vypočítá základní procento zdanění a vedlejší procento zdanění, které se uplatňuje pro vedlejší příjmy či situaci, kdy roční nahlášené příjmy překročíte. Tuto kartičku pak musíte odevzdat zaměstnavateli, který na jejím základě odvádí daně a sociální pojištění. O to, aby procento zdanění bylo optimální a odpovídalo skutečným příjmům, se musí každý pracant starat sám tak, aby ho na konci roku nepřekvapil nemilý dopis od finančáku s nedoplatkem.
Tohle je asi tak vše, co musíte udělat po přistěhování. Pokud navíc nemáte práci a chcete pobírat od finského státu nějaký druh podpory, připravte se na další papírování. To jsem si ušetřila, tudíž do problematiky moc zasvěcená nejsem. V základě by ale mělo platit, že zdejší úřady mohou pro přiznání dávek v nezaměstnanosti pracovat s tím, jak jste byli výdělečně činní v domovské zemi. Podle toho nějaký nárok na dávky zřejmě vznikne, ale až tak daleko mé znalosti nesahají. Je také možné zaregistrovat se na pracáku v Česku a požádat o převod dávek do jiné země EU, kde si hodláte najít práci. Toto ale předpokládá, že budete v české evidenci uchazečů o zaměstnání po dobu minimálně 4 týdnů a přestěhujete se až po uplynutí této doby. Můj odjezd do Finska byl rychlejší, tudíž mi dávky z Česka nepřiznali.
Takže tak, teď už jen získat ten papírek od imigračního a bude to cajk 🙂 Aby tenhle příspěvek nebyla taková sušárna, přidávám sem svoji snídani 😀 Je to ovesná kaše s cottage sýrem a kešu ořechy! Je to prý pokrm šampionů dbajících o své zdraví a sportovní výkonnost. A musím říct, že chutná výborně 😀
Pod Severkou 