Včera se završil můj třetí týden zde a už brzo budeme slavit měsíc na nové adrese! Fáze zabydlování je bez pochyb za námi, takže je ten správný čas představit vám náš revír. Pojmu to postupně od měřítka největšího k nejmešímu 😉
Kdyby někdo ještě nevěděl, tak bydlíme ve Finsku…Konkrétně v hlavním městě Helsinkách, a ještě konkrétněji v části Helsinek, která se jmenuje Meilahti. Čili asi takto:
Modře je označena naše tramvajová zastávka, od které je to domů už jen co by kamenem dohodil.
Z hlediska dostupnosti je to poloha přímo skvělá. Z centra např. od hlavního vlakového nádraží se domů dostaneme do 15 minut tramvají č. 10 nebo autobusy různých čísel. Nájmy v Meilahti za dvoupokojový byt se pohybují přibližně kolem 800 EUR za měsíc, pokud člověku nevadí titěrná výměrně někde kolem 35-40 metrů čtverečných. My s tím rozhodně vyžijeme a navíc má maličký byt nespornou výhodu v tom, že není potřeba moc nábytku a úklid je hotov v cuku letu 🙂
Samozřejmě čím dál od centra, tím levnější ubytování. Vzhledem k rozlehlosti Helsinek však pak doba dojíždění do práce může být značná.
Takže k tomu okolí. Vzdušnou čarou 721 m od baráku směrem na jih máme Baltské moře! 🙂 Což je myslím dost atraktivní atribut pobytu zde. Jdete si zaběhat a stočíte to k pobřeží, všude hodně vody a zeleně, to zní fajn ne? Posledně jsme běželi přímo na ostrov Seurasaari, kde se nachází skanzen s dobovou dřevěnou architekturou a expozicemi vykreslujícími tradiční finský způsob života. Tak trochu rožnovský skanzen po finsku. Pro představu video zde:
https://www.youtube.com/watch?v=cTaaxS8pfuo
Dál tu máme na dostřel například pomník Jeana Sibelia, nejslavnějšího finského skladatele, který žil v letech 1865-1957, a je autorem slavné skladby Finlandia. Pomník sám o sobě je dost pompézní, tvoří ho 600 ocelových trubek připomínajících varhany. Povídání k pomníku v angličtině: https://en.wikipedia.org/wiki/Sibelius_Monument_(Helsinki) a Sibeliova Finlandia k poslechu tady, doporučuji:
https://www.youtube.com/watch?v=F5zg_af9b8c
A co tu máme dál, no například takový Olympijský stadion, na kterém Emil Zátopek v roce 1952 získal tři zlaté medaile v běhu na tratích 5000 m, 10 000m a i na té maratonské (a jeho žena Dana zlato v hodu oštěpem). Stadion byl původně postaven pro olympijské hry v roce 1940, které však byly kvůli druhé světové válce zrušeny. Stadion se her poté dočkal právě v roce 1952. Charakteristická je pro něj 72 metrů vysoká věž, která mi dost dobře slouží jako orientační bod při pohybu na našem ještě pořád trochu neznámém teritoriu. Kapacita stadionu je dnes kolem 40 tisíc diváků. Krátké doplňující info dostupné zde:
https://www.kamsevydat.cz/helsinsky-olympijsky-stadion-olympijska-vez/
V těsné blízkosti je pak také fotbalový stadion Sonera a zimní stadion hokejistů HIFK Helsinky (Druhý klub Jokerit Helsinky pak hraje v později postavené Hartwall Aréně, která o nás taky není nijak daleko).
Za zmínku stojí také zábavní park Linnanmäki, ovšem jak známo, na horské dráhy a kolotoče naši rodinu holt neužije, tak si představu můžete udělat aspon virtuálně:
https://www.youtube.com/watch?v=rEkZQIXFk34
Zbývá ještě dodat, co se nachází v těsné blízkosti domu:
Hlady ani žízní rozhodně neumřeme. Marketů s jídlem je tu nedaleko hned několik. Do kebab/pizza/falafel restaurace je to asi 50 metrů z domu, do kavárny asi 40, do asijské restaurace asi 30 a co je hlavní, do pivnice Mullikka nabízející množství pivních lahůdek předevších z finských minipivovarů je to metrů asi 60. Jsem si naprosto jistá, že pro Villeho byla Mullikka hlavním kritériem při výběru bytu 😀
K okolí by to prozatím stačilo, tak ještě trochu k tomu příbytku.
Za prvé: máme opravdickou oficiální jmenovku na dveřích 🙂
Za druhé, složení našeho obydlí je následující:
Obývák:
Kuchyň:
Ložnice:
Koupelna:
A výhled z balkonu (poprvé v životě, co mám balkon 🙂 :
Co se týče vybavení bytu, tak zde máme od majitelky k dispozici nejen pračku, ale i myčku. Myčka byla zcela určitě druhým pádným argumentem pro mého muže, proč právě sem 🙂 Dokoupili jsme postel, gauč a jídelní stůl se židlemi, zbytek vybavení do kuchyně a podobně do domácnosti přinesl v podobě věna můj muž 😀 Do mých kufrů se toho moc nevešlo, no 😉
Pak máme také křídovou tabuli, která slouží jako pomůcka při výuce cizích jazyků i jako nástroj pro realizaci uměleckých ambicí:
Ke vší smůle saunu v bytě nemáme 😦 Je tu sice jedna k dispozici ve vedlejším domě, ale je potřeba si nahlásit určitý den a čas v týdnu na místní bytasen, abychom saunu mohli používat. Zatím jsme to neuskutečnili, tak do sauny chodíme převážně do posilovny.
Pod Severkou 