Jak jsem slíbila, podělím se s vámi o zkušenosti s přípravou májového pitíčka SIMA, které neodmyslitelně patří k atmosféře svátku Vappu. Jako správná hospodyně jsem tohle nemohla zanedbat (narozdíl od koblih, na které jsem se vyprdla). Takže: Simu je dobré připravit několik dní před požadovaným datem konzumace, aby kvasnice stačily splnit svůj úkol a dodat nápoji jemný obsah alkoholu. Vzhledem k tomu, že první máj připadl na pondělí, na nápoj jsem podle toho zadělala o šest dní dřív v úterý.
Začla jsem oloupáním dvou citronů a nakrájením dužiny na malé plátky. V návodu se samozřejmě mluvilo o biocitronech, ale ty jsme zrovna ke vší smůle neměli, takže jsme si určitě způsobili pořádnou zdravotní újmu.
No nic, dál jsem svařila dva litry vody v hrnci a nechala v nich rozpustit 250 gramů krupicového cukru a 250 g cukru, kterému se tady říká fariinisokeri, a je to cukr smíchaný se třinovým sirupem:
Do cukrového roztoku jsem pak přidala další dva litry studené vody, citrony a jeden sáček českých sušených kvasnic, které mi dorazily v balíčku z Czechie 🙂
Tuhle směs jsem pak nechala 24 hodin kvasit v pokojové teplotě v těchto vzhledných kbelících, které jsem ukořistila v naší závodní jídelně v práci 😀 (Pozn. v kýblu vlevo byla dříve vskutku smetana, ale ta tady ve Finsku znamená něco, co připomíná naši zakysanou smetanu, ale má obsah tuku přes 40 %. „Obyčejná“ smetana se pak řekne kerma. Všelijakých druhů těchto mléčných produktů je tu tolik, že jsem dávno vzdala snahu se v nich vyznat :P)
Druhý den večer jsem si vymyla lahve, vsypala do každé trochu cukru, vhodila pár rozinek a zalila přecezenou tekutinou. V této podobě sima kvasila opět při pokojové teplotě do pátku, kdy jsme ochutnali první vzorky. Celkem mi to šmakovalo, mělo to osvěžující chuť s příměsí kvasnic a bylo to plné bublinek.
Někdo tvrdí, že sima je hotová, když rozinky vyplavou na povrch. Nám vyplavaly prakticky hned po přelití do flašek, takže si tímhle pravidlem nejsem jistá. V některých návodech se říká, že kvašení v lahvích by mělo probíhat v chladu, ať to kvasnice moc nepřestřelí – my měli lahve celou dobu v obýváku, tak možná proto mi připadalo, že to celkem i stoupalo do hlavy 😀 V úterý už lahve vypadaly tak nakvašené, že jsem neměla odvahu zbytek dopít, kdo ví, možná by z toho byl celkem zábavný stav mysli (nebo tentononc na záchodě).
Tak na zdraví! Kippis!
Pod Severkou 