Minulý týden se mě jedna kamarádka při posezení na kafi ptala, co mi během mého očekávání chybí a co beru jako věci, kterých jsem se musela vzdát. Nad odpovědí jsem se musela pořádně zamyslet. Nepřijde mi totiž, že bych se něčeho vysloveně musela vzdát. Možná se s pár věcmi na chvíli rozloučit. Samozřejmě že jsem se před pár týdny musela „vzdát“ práce, což je změna mega velká, ale víte jak, to mi až tak žíly netrhalo 😀 Pak je tu běhání, to jsem od šestého měsíce pověsila na hřebík a čau snad někdy brzy zase na viděnou.
No a pak teda ta věc, která vás napadla určitě jako první: alkohol. Sklenka červeného mi u dobrého oběda občas chybí dosti výrazně, ale už to nebude dlouho trvat;) Ale co pivečko? Orosená sklenice s bohatou pěnou, cvrkot na jarních zahrádkách zalitých sluncem, jedno posaunové za tmavých zimních večerů? Ani to mi nechybí? Kupodivu ani ne. Páč už naštěstí dávno pominuly doby, kdy dát si nealko pivo znamenalo vypít jednoho zteplalého birrela za nejapných poznámek spolusedících u hospodského stolu a poté se raději z podniku odebrat domů. Ležákům už neholduju ani normálně (s výjimkou Plzničky samozřejmě), proto s velkým uspokojením sleduji, že boom minipivovarů a svrchně kvašených piv na nás, těhotné ženy odmítající se vzdát sociálního kontaktu s přáteli v útulných hospůdkách, nezapomněl. Existují piva přímo s nulovým obsahem alkoholu a čas od času si dát takové, ve kterém je půl procenta – na tom nevidím nic špatného.
Letošní jaro přišlo do Helsinek nezvykle brzy, a tak bylo nutné zahájit sezonu na naší oblíbené zahrádce restaurace Viisi Penniä.
Břicho se sice pod stolem výrazně dme, ale zatím mě ani ve Finsku proslulém rozporuplným přístupem k alkoholu nikdo nenapomenul. Naopak, minule mi můj oblíbený číšník gratuloval k přírůstku do rodiny, správně odhadl pohlaví dítěte podle tvaru pupku a doporučil mi zakoupit budoucímu novopečenému otci vítězný doutníček, až bude po porodu :D.
Takže zpět k těm pivům. Mezi mé top tři produkty se během devítiměsíčního testování dostali tito vyvolení:
První místo: Skotský pivovar Brew Dog: Nanny State. Nachmelený Ale, u kterého fakt téměř nepoznáte, že v něm není alkohol. Teda je, ale jen půl procenta. Fotku zrovna nemám, ale bližší info zde:
https://www.beershop.cz/brewdog-nanny-state
Druhé místo: Švédský pivovar Gotlands Bryggeri: Easy Rider Bulldog, Nealkoholická IPA. Na druhém místě skončila jen o fous a vlastně bych Easy Ridera mohla šoupnout přímo na špici, dvě piva se tam určitě vejdou. Obsah alkoholu je 0,4 %.
Třetí místo: Pivovar The Flying Dutchman: Freak Kriek Merry Cherry Beer čili třešňový Kriek. Geografické zařazení je těžké určit. Zakladatel Ronald de Waal pochází z Nizozemí, ale piva vaří tam, kde se právě vyskytuje. Obsah alkoholu je 0,0 %.
No a pak mám v lednici nachystanou tuhle novinku Racing Beer od dánského pivovaru Mikkeler, která se holedbá vysokým obsahem B vitamínů 😀 Uvidíme, zda na něj dnes po sauně dojde řada.
Z finských produktů se sice do první trojice nedostal žádný, ale Crisp ležák od Koffu celkem ujde, když už není nic jiného po ruce. Ale finské pivovary by na nabídce nealkopiv měly ještě rozhodně zapracovat. No a když máte pozorné kolegy, občas vám v práci na stol přistane i nějaký ten nulový Staropramen 😀
Tak na zdraví!
Pod Severkou 