„Pár slov“ o Estonsku

Jak již víte z posledního článku, nedávno jsem hned dvakrát navštívila Tallinn. S mírným dojetím si právě uvědomuju, že poprvé jsem se v estonské metropoli ocitla přesně před deseti lety. Byl začátek letních prázdnin a valašská výprava z Brumova, Vrbětic a Zlína se vydala na svoji pouť na Heikkiho jahodové plantáže v Rautalampi. Já se ocitla v části expedice, která to vzala autem, aby mohla zbylým členům doručit decentní zásoby polévek v pytlíku, konzerv a těstovin, abychom na drahém severu měli dva měsíce do jíst 😀 Takže zastávka v Tallinnu byla nevyhnutelná. Kde jen je těm časům konec? Když nad tím přemýšlím, možná by takový nostalgický článek o sběru jahod a mé první návštěvě Finska nebyl marný, co říkáte? 😀 No ale zpátky k tomu Tallinnu a potažmo celému Estonsku.

Pro některým čtenářům tohoto blogu je Estonsko známé dost, ale pro některé je určitě zemí tam kdesi vedle Ruska mezi těmi ostatními pobaltskými zeměmi, jejichž hlavní města se pořád pletou. Přiznávám, i mně kolikrát chvilku trvá si uvědomit, kde leží Vilnius a jestli je Latvia označením Litvy nebo Lotyšska 😉

Estonsko letos čtyřiadvacátého února oslavilo 100leté výročí od vyhlášení nezávislosti a my se na místě činu ocitli právě v tento den. Mohli jsme tak v přímém přenosu sledovat vojenskou přehlídku v centru Tallinnu v zastoupení jednotek z Estonska, Finska, Švédska, Dánska, Itálie a USA. Nějaké ty pancéřové vozy, džípy zamaskované lesním porostem, tank a pár stíhaček nad obloze. Asi tak nějak z pohledu naprostého vojenského laika:D Všude kolem spousta lidí a estonských vlajek, a taky docela drsná kosa kolem -10 stupňů.

Po přehlídce byl čas na kus žvance. My se na oběd uchýlili do pivovarní restaurace Brewery Õlleklubi na starém městě a večer zapluli do restaurace Farm (http://restaurant.farm/?lang=en), kde nás ve vestibule přivítala tato večerní selanka vycpaných divokých zvířat. Liška s kabelkou forever <3.

Tallinn je obecně např. mezi Finy oblíbený díky své nabídce kvalitního jídla a příjemných restaurací, navíc na finské poměry ne až tak drahých. Tak jsem si poručila grilované hovězí srdce, no co vám budu povídat, vegetarián by ze mě zrovna radost neměl, ale tak…dobré to bylo, o tom žádná 😉 Jinak se v Estonsku jí hodně zvěřiny, vepřového, brambor, nakládaného zelí, lesních bobulí či hub. Čili zas tak se to od české kuchyně neodlišuje. Pivečko Estoncům samozřejmě taky šmakuje a minipivovary tady rostou jako houby po dešti. Mým oblíbencem je pivovar Põhjala https://pohjalabeer.com/,jehož produkty jsou hojně zastoupené i v helsinských pubech. Někoho by možná mohla zaujmout tato láhet tmavého portera s názvem Must Kuld, na jehož etiketě se nachází… no prej je to pražené zrno ječmenného sladu, ale tak vám úplně nevím.

Na zápitek mě pak Ville, který kdysi za svých mladých let v Tallinnu strávil horké léto na pracovní stáži, zavedl do svého tehdejšího štamgastského podniku Hell Hunt, kde jsem si poručila starý dobrý likér Vana Tallinn, který při návštěvě Estonska rozhodně nemůžete opomenout. Základem je jamajský rum, ale o specifickou chuť se postará vanilka, pomeranč, citron, citrusové oleje a skořice.   http://liviko.ee/en/toode/vana-tallinn/

Historické centrum Tallinnu je opravdu krásné a dokonce bych se odvážila ho přirovnat ke Starému Městu pražskému. Dobová atmosféra obzvlášť vynikne v době adventu a vánočních trhů, kam se Finové taky vydávají v početných houfech. Centrum není nijak rozlehlé, takže pěšky jej zvládnete projít raz dva.

Ale ještě si řekněme nějaké zajímavosti z Estlandu.

• V Estonsku žije jen 1,3 milionů obyvatel, čili skoro tolik, co je v Praze. Z toho asi čtvrtina mluví rusky.
• Země byla v letech 1940-1989 součástí Sovětského svazu. Tak jako my máme sametovou revoluci, v Estonsku, a prakticky celém Pobaltí, mají revoluci písňovou. Probíhala mezi lety 1987 – 1991 a Estonci se během ní sdružovali po stotisících a, jak vyplývá z názvu, zpívali. V repertoáru byly do velké míry zastoupeny písně s protisovětskou tematikou. Svátky písní jsou v Estonsku velkou událostí dodnes. Například v Tallinnu se konají každých pět let na obřím pódiu z roku 1960, kam se vtěsná prý přes sto tisíc lidí. Takové zpívající hudební těleso už dokáže vytvořit vskutku fascinující zážitek, ostatně podívejte se sami a věřím, že vám naskočí husí kůže https://www.youtube.com/watch?v=OneQRawdLv4
• Po znovudosažení nezávislosti se z Estonska vyklubala pokroková země, od které se má v určitých oblastech co učit i samotné Finsko.
• Estonsko předehnalo Finy v tzv. PISA testech čili mezinárodním srovnání kvality školství, kterého se každoročně účastní patnáctiletí žáci ze základních a středních škol i víceletých gymnázií. Finové jsou na své výsledky PISA testů patřičně hrdí, ale v posledních letech je Estonci dokázali porazit jak matematice tak přírodních vědách.
• Země je v současnosti považována za digitální velmoc. Celá státní správa funguje elektronicky. Estonci disponují tzv. elektronickou občankou, kterou se prokazuje při jednání na úřadech, podepisování smluv a mohou pomocí ní i elektronicky volit (jako první země na světě!)
• Pro obyvatele Tallinnu je místní MHD zdarma. Projekt funguje od roku 2013, ale zatím jsou výsledky z něj spíše rozpačité. Vypadá to, že užívání aut se ve městě nesnížilo, jen na MHD přesedlali ti, co dřív víc chodili pěšky.
• Z Estonska pochází mimo jiné i program Skype, národní chlouba a miliardový byznys. Jeho zakladatelé v současnosti vyvíjejí autonomní doručovací roboty, které před časem s velkou slávou v Praze zkoušel i můj minulý zaměstnavatel Rohlík 🙂 https://tyinternety.cz/smart/fotogalerie-rohlikcz-testuje-autonomni-dorucovaci-roboty/
• Sauny jsou v Estonsku skoro tak oblíbené jako ve Finsku. I plavání v ledové vodě se Estonci věnují se stejnou vervou jako Finové. Právě v těchto dnech se v Tallinnu pořádá mistrovství světa v zimním plavání 😊
• V Estonsku se mluví estonsky, což je řeč hodně podobná finštině. Ale ať se snažím jak se snažím, mluvené estonštině nerozumím skoro nic a Finové jsou na tom podobně. Prý naopak to funguje lépe a Estonci jsou schopni do určité míry Finům porozumět. Určitá stejně znějící slova však mohou mít v každé ze zemí úplně jiný význam. Typickým příkladem budiž slovo svatba, které se finsky řekne häät, ale estonsky pulmad, a pulma zase finsky znamená nějakou šlamastyku 🙂

Ufff kdo jste dočetli až sem, tak máte můj respekt. Snad jste se z článku dozvěděli něco nového 😊

A ted přeji dobrou noc a všechny blechy na pomoc. Blížícímu se víkendu zdar!

Trajektem do Tallinnu

Víte, co dělají Finové, když si chtějí o víkendu trochu odfrknout?  No přece vyrazí trajektem do Tallinnu 😎 Za dvě a půl hodinky jste na místě, to se stihnete po cestě pořádně poveselit na palubě, nakoupíte nějaké ty estonské sýry, kančí klobásy a pořádnou dávku alkoholu a můžete odpoledním spojem zase zpátky. Nebo se pořádně rozšoupnete, zabookujete hotel na pevnině, či vyrazíte večer a noc strávíte na lodi. Shodou okolností se mi v poslední době podařilo navštívit Tallinn hned dvakrát, takže se můžu podělat o čerstvé zážitky.

Minulý víkend jsme do Tallinnu vyrazili očekovat oslavy stoletého výročí estonské nezávislosti. Po loňském humbuku Suomi100 byli teď na řadě Estonci a tento rok se asi máme na co těšit i v jiných evropských zemích 😉 Estonským oslavám ale věnuju samostatný příspěvek později.

Naše loď Finlandia společnosti Eckerö Line od břehu odrazila v sobotu v devět ráno. Do jednoho takového trajektu se lehce vejde dva tisíce cestujících a přes šest set aut. I když cesta trvá jen něco přes dvě hodiny (záleží na konkrétním spoji a velikosti lodi, některé jedou tři hodiny, některé hodinu a půl), nenecháte samozřejmě cestující jen tak sedět a pozorovat vlny na Baltském moři. Takže současně se zvednutím kotvy začíná na palubě pré. Káva teče proudem, lahve perlivého vína bouchají, plechovky s pivem se vyprazdňují rychlým tempem, krevetové chlebíčky mizí v lačných ústech. Netrvá dlouho a z několika pódií se začíná linout živá hudba. S rostoucí hladinou alkoholu v krvi někteří jedinci vyrážejí na taneční parket, další zazpívat si karaoke, jiní se vydávají rozmnožit své jmění na hracích automatech. Ve Finsku mimochodem najdete automaty na každém kroku, jsou například téměř ve všech supermarketech… Maty v sámošce, to by jim tu šlo, ale protlačit do obchodů krapet silnější pivo, to už vyžaduje téměř nadlidské úsilí, aneb vítejte ve Finsku :D.

Osazenstvu sobotní dopolední plavby dominovala hlavně postarší generace. Nedokážu říct, jaká část z našich spolucestujících zůstala na noc v Tallinnu, ale tipuju, že málo jich nebylo. Lodní společnosti nabízí k palubním lístkům i výhodné hotelové balíčky, takže už si rovnou dopřejeme, když se zvedneme z gauče, no ne? Estonsko je pro Finy lákavé nejen díky levnějšímu jídlu a alkoholu, ale i například i wellness procedurám. A jo, Finky si do Estonska jezdí nechat udělat nové prsa 😉.  Co se týče ceny přepravy, jedna cesta trajektem stojí kolem pětadvaceti eur na osobu (bez auta), ale v akci můžete jízdenky pořídit i mnohem levněji. Údaje za rok 2017 uvádějí, že denně se mezi Helsinkami a Tallinnem lodí přepraví téměř 25 tisíc cestujících a 5 tisíc aut.  To dělá ročně přes 9 milionů lidí. Čile kvetou i obchody, zejména s alkoholem: z Estonska do Finska ho cestující denně přepraví 170 000 litrů, a to hlavně vína a tvrdého.

Druhou kapitolou je pak ona noční plavba. Říkáte si jaká noční plavba, když za tři hoďky jste v cíli? Snadná pomoc: loď vyrazí z Helsinek v sedm večer, v deset je v Tallinnu, ale svoje brány otevře až ráno, kdy mají cestující možnost navštívit pevninu, než se trajekt vydá zase zpátky. Měla jsem to štěstí, že na trajektu se v prosinci konal náš firemní vánoční večírek, navíc příhodně v noci z pátku na sobotu, což je vynikající příležitost poznat i druhou, už zdaleka ne tolik zdrženlivou a stydlivou tvář jindy seriózních Finů.

Vidím to před sebou, jako by to bylo včera. Úderem sedmé večerní loď vyráží z přístavu a zároveň se otevírají brány duty free shopu. Kvanta žíznivců bere regály s pitivem útokem, u kas se tvoří dlouhé fronty. Strategie je jasná – kdo nechce utratit za nápoje v lodních barech, nakoupí několik kartonů piv či jiného tekutého občerstvení a kajutní párty může začít. V osm večer je před výtahem nablito. Osazenstvo lodi je o poznání mladší než při sobotní plavbě. Někteří týpci vypadají, že jim osmnáct ještě rozhodně nebylo. Jejich krok je dosti vratký a nemyslím si, že na tom má podíl mírné kýváním lodi na otevřeném moři.

Kdo si chce pořádně nacpat břicho, nenechá si ujít tradiční lodní raut. Švédské stoly od zdi ke zdi, sněz a vypij co můžeš. Už půl hodiny před otevřením restaurace je před vchodem hustá tlačenice, je totiž potřeba zajistit si výhodné startovací pozice, aby vám náhodou někdo nevyžral kaviár a nasoleného lososa, než se k nim dostanete. Jídlo fakt stálo za to, spousta všelijakých ryb, mas, klobás, salátů a dezertů, uff.  Následuje párty až do rána, případně návštěva lodní sauny, kadeřnictví nebo kina. Ráno jdou odváženější jedinci rozchodit kocovinu do Tallinnu, jiní si naordinují jinou medicínu – pár piveček nebo siderů to spraví a po přistání v přístavu můžete rovnou pokračovat někam na další mejdlo.

Takový trajekt je zkrátka svět sám pro sebe a určitě plavbu doporučuji všem zájemcům o sondu do života Seveřanů. Je na tom něco fascinujícího, hlavně pro nás Čechy bez přístupu k moři 🙂   A příště si řekneme něco víc o tom Estonsku, takže zůstaňte připojeni 😊