Prenatální péče ve Finsku

Tadaaaa! Jak už asi téměř všichni víte, od sedmadvacátého dubna jsme oficiálně rodiči 😊 Čáp nám přinesl Emila Matiase v sobotu dopoledne v mimořádně teplý a slunečný den, takže za mě rozhodně příhodný okamžik vykročit do života 😊

dav

dav

Emilek je roztomiloučký a prozatím velkou část dne a menší část noci prospí. Je to kliďas po tátovi, ale po mamce zdědil neblahou vlastnost hlasitě a nekompromisně se dožadovat jídla při sebemenších známkách hladu. Zpravodajství ze života čerstvých rodičů si dáme až jindy, ale teď jsem se ještě chtěla vrátit k tématu z období, kdy jsem ještě byla 2v1.

Takže jak to funguje ve Finsku s tou prenatální péčí. Zde jsou mé zkušenosti a postřehy z finské prenatální poradny, která může být rozličná v závislosti na místě a člověku, na kterého v poradně narazíte. Ale v zásadě se věci mají takto:

  • Žena, která zjistí, že je těhotná, se objedná do poradny. To je zařízení spadající pod veřejný zdravotnický systém, návštěvy v něm jsou bezplatné. K první návštěvě dochází přibližně kolem 9 týdne těhotenství a jedná se o čistě rozhovor se zdravotní sestrou, která poradnu vede. Celou dobu tedy navštěvujete zdravotní sestru, která má vyškolení v prenatální problematice. Nejedná se o porodní asistentku jako takovou, ty jsou pracují přímo v porodnici a vedou porod. Zdravotní sestra se při první návštěvě poradny zajímá o životosprávu matky i otce, vztah ke sportu a alkoholu, anamnézu v rodině apod. Vždy měří tlak a váhu matky, od 12. týdne poslouchá srdce plodu.
  • Návštěv v poradně je celkem přibližně 8. Otec dítěte/ partner je srdečně zván na všechna setkání.
  • První skutečné vyšetření následuje kolem 12. týdne a jedná se o vyšetření ultrazvukem + screening pro zjištění genetických vad + krevní testy. Takže až prakticky do konce prvního trimestru matka žije z faktu, že má pozitivní těhotenský test. Dost mi v této fázi vadilo, že neproběhlo žádné jiné bližší vyšetření např. k vyloučení mimoděložního těhotenství, což se v Česku dělá hned při první návštěvě u gynekologa. No whatever, zřejmě riziko mimoděložního těhotenství (život matky ohrožující stav) se tu považuje za tak malé, že mu není potřeba věnovat zvláštní pozornost (!?)
  • Vyšetření ultrazvukem jsou za celé těhotenství celkem dvě. První v 12 týdnu a druhé okolo 22. týdne, kdy se v případě zájmu rodičů zkoumá i pohlaví dítěte.
  • Vyšetření přímo u lékaře jsou taky dvě. První kolem 17. týdne a druhé kolem 36. týdne. Obě vyšetření proběhly v mém případě naprosto stejně jako návštěva poradny – rozhovor na téma, jak se cítím, měření tlaku, váhy a poslech srdce miminka. U druhé návštěvy teda následovalo vyšetření děložního čípku pohmatem – poprvé za celou dobu jsem se musela obnažit. Jinak pokud u vás vše probíhá v normě, tak tu celé těhotenství zvládnete bez toho, aniž byste komukoli museli ukazovat své intimní partie 😉 Navíc doktor, který toto vyšetření dělá, není gynekolog, ale praktický lékař. Gynekolog ve Finsku má tak trochu status jakéhosi fantoma, ke kterému se dostat je nadlidský úkol. Potřebujete buď papír se závažným důvodem od normálního doktora, nebo vždy můžete jít k soukromému gynekologovi za tučný poplatek. Tady si taky neodpustím poznámku, že např. screening rakoviny děložního čípku se aspoň v Helsinkách v současnosti dělá u žen mezi 25-65 rokem jednou ZA PĚT LET, což mi dovolte, abych se nahlas zasmála. Zlaté Česko a vyšetření každý rok.
  • No ale zpět k těhotným. Na začátku dostanete sáhodlouhý seznam toho, co nemáte jíst 😊 Jde mimo jiné o: syrové ryby (sbohem nasolený losose a sushi ☹) a syrové maso obecně (i stejky si dávejte pořádně propečené), vakuově balené uzené ryby (přijatelné jen za důkladného zahřátí nad 70 stupňů), některé druhy ryb obecně (štika nepřipadá v úvahu kvůli obsahu rtuti, s rybami ulovenými v Baltském moři velmi opatrně, páč to je dost znečištěné). Dále žádná játra kvůli vysokému obsahu vitamínu A, nepasterizované mléko a výrobky z něj kvůli riziku listérie (kupodivu o syrových vejcích jsem nikde žádnou informaci nenašla, Finové spoléhají, že ve finských vejcích salmonela být nemůže), žádná semínka (dýňová, slunečnicová, lněná atd- kvůli obsahu těžkých kovů), bobule ze zahraničí (borůvky, maliny apod) napřed převařit (kvůli listerii, finské plody jezte kolik chcete 😉. A dále tu máme kávu – olalá, té se Finové naopak nezřeknou i kdyby co bylo, tudíž dva šálky denně prej můžete. Alkohol je pochopitelně vyloučen. Dále se těhotným nedoporučují bylinkové čaje, zázvor a zakázaný je salmiak a lékořice, ou nou 😀 Tak to mi naštěstí neva, ale pro finské ženy je toto častokrát velký kámen úrazu 😉
  • Dále vám budou v poradně furt opakovat, jak moc je pro těhotné důležitý pohyb. Pokud sportujete před otěhotněním, směle s tím dál pokračujte, akorát se vyvarujte pádů a skoků či zvedání těžkých závaží. Kdo předtím nesportoval, měl by se zaměřit aspoň na tu chůzi. Vřele se doporučuje těhotenská jóga či pilates a plavání, na což jsem se já tak trochu vyprdla. V mém případě jsem běhala do šestého měsíce a po celou dobu až do 35. týdne chodila do posilovny, v poslední fázi pak už spíše na procházky.
  • Na mou otázku, zda je sauna pro těhotné oukej, se sestra v poradně tvářila dost pobaveně. Je to prý samozřejmě naprosto v pořádku, pokud to nastávající matce vyloženě nedělá špatně. Tudíž do sauny jsem chodila minimálně jednou týdně po celou dobu. Co sem se neodvážila, bylo lézt po sauně do studené jezerní vody či díry v ledu – přece jen to už mi přišlo jako celkem hardcore 😀
  • Navzdory mému očekávání byly návštěvy v posledním trimestru ještě řidší než dříve. Např. mezi 30. a 35 týdnem jsem v poradně nebyla vůbec. Takže na zvídavé dotazy kamarádek v Česku, jestli taky furt musím chodit na ty otravné kontroly, monitory srdce atd – byla jediná odpověď: ne, nemusím 😛
  • Břicho vám měří starým dobrým krejčovským metrem. Odhad váhy miminka se nedělá, pokud k tomu není vysloveně nějaký důvod.
  • Suma sumárum, pokud vaše těhotenství probíhá v pohodě a nejsou žádné zjevné potíže, vystačíte si celou dobu s povídáním ze zdravotní sestrou. Což byl můj případ. Netrpěla jsem žádnými nevolnostmi, bolestmi, nic mi neotékalo, žáha mě nepálila, cítila jsem se furt normálně. Takže těžko říct, co a jak, pokud máte pocit, že věci se nevyvíjejí tak, jak mají. Z doslechu vím, že pokud v poradně uděláte scénu a trváte na podrobnějších vyšetřeních, zřejmě vám vyhoví. Ale kdo ví. Přijde mi, že tento systém sice neplýtvá lidskými zdroji na zbytečné vyšetřování pořád dokola, ale na druhou stranu jsem při své hypochondrické nátuře měla kolikrát pocit, že by těch vyšetřeních „pro jistotu“ mělo být víc. Ale co, jasně že těhotenství není nemoc, takže možná mám jen z Česka zafixovánu tu představu, že ke všemu se má vyjádřit DOKTOR, a ne „jen“ zdravotní sestra.

Takže tak. Možná příště nějaké povídání o porodu? 😀 Uvidíme. Ted se loučím a odebírám se do svého kojícího koutku na gauči obloženém polštáři. Paaa

dav

bty

dav

dav

 

Na pivní téma

Minulý týden se mě jedna kamarádka při posezení na kafi ptala, co mi během mého očekávání chybí a co beru jako věci, kterých jsem se musela vzdát. Nad odpovědí jsem se musela pořádně zamyslet. Nepřijde mi totiž, že bych se něčeho vysloveně musela vzdát. Možná se s pár věcmi na chvíli rozloučit. Samozřejmě že jsem se před pár týdny musela „vzdát“ práce, což je změna mega velká, ale víte jak, to mi až tak žíly netrhalo 😀 Pak je tu běhání, to jsem od šestého měsíce pověsila na hřebík a čau snad někdy brzy zase na viděnou.

No a pak teda ta věc, která vás napadla určitě jako první: alkohol. Sklenka červeného mi u dobrého oběda občas chybí dosti výrazně, ale už to nebude dlouho trvat;) Ale co pivečko? Orosená sklenice s bohatou pěnou, cvrkot na jarních zahrádkách zalitých sluncem, jedno posaunové za tmavých zimních večerů? Ani to mi nechybí? Kupodivu ani ne. Páč už naštěstí dávno pominuly doby, kdy dát si nealko pivo znamenalo vypít jednoho zteplalého birrela za nejapných poznámek spolusedících u hospodského stolu a poté se raději z podniku odebrat domů. Ležákům už neholduju ani normálně (s výjimkou Plzničky samozřejmě), proto s velkým uspokojením sleduji, že boom minipivovarů a svrchně kvašených piv na nás, těhotné ženy odmítající se vzdát sociálního kontaktu s přáteli v útulných hospůdkách, nezapomněl. Existují piva přímo s nulovým obsahem alkoholu a čas od času si dát takové, ve kterém je půl procenta – na tom nevidím nic špatného.

Letošní jaro přišlo do Helsinek nezvykle brzy, a tak bylo nutné zahájit sezonu na naší oblíbené zahrádce restaurace Viisi Penniä.

IMG-20190423-WA0002

dav

Břicho se sice pod stolem výrazně dme, ale zatím mě ani ve Finsku proslulém rozporuplným přístupem k alkoholu nikdo nenapomenul. Naopak, minule mi můj oblíbený číšník gratuloval k přírůstku do rodiny, správně odhadl pohlaví dítěte podle tvaru pupku a doporučil mi zakoupit budoucímu novopečenému otci vítězný doutníček, až bude po porodu :D.

Takže zpět k těm pivům. Mezi mé top tři produkty se během devítiměsíčního testování dostali tito vyvolení:

První místo: Skotský pivovar Brew Dog: Nanny State. Nachmelený Ale, u kterého fakt téměř nepoznáte, že v něm není alkohol. Teda je, ale jen půl procenta. Fotku zrovna nemám, ale bližší info zde:

https://www.beershop.cz/brewdog-nanny-state

Druhé místo: Švédský pivovar Gotlands Bryggeri: Easy Rider Bulldog, Nealkoholická IPA. Na druhém místě skončila jen o fous a vlastně bych Easy Ridera mohla šoupnout přímo na špici, dvě piva se tam určitě vejdou. Obsah alkoholu je 0,4 %.

dav

Třetí místo: Pivovar The Flying Dutchman: Freak Kriek Merry Cherry Beer čili třešňový Kriek. Geografické zařazení je těžké určit. Zakladatel Ronald de Waal pochází z Nizozemí, ale piva vaří tam, kde se právě vyskytuje. Obsah alkoholu je 0,0 %.

dav

No a pak mám v lednici nachystanou tuhle novinku Racing Beer od dánského pivovaru Mikkeler, která se holedbá vysokým obsahem B vitamínů 😀 Uvidíme, zda na něj dnes po sauně dojde řada.

dav

dav

Z finských produktů se sice do první trojice nedostal žádný, ale Crisp ležák od Koffu celkem ujde, když už není nic jiného po ruce. Ale finské pivovary by na nabídce nealkopiv měly ještě rozhodně zapracovat. No a když máte pozorné kolegy, občas vám v práci na stol přistane i nějaký ten nulový Staropramen 😀

dav

Tak na zdraví!

 

Baby box po finsku

Heipparallaa! Po dlouhé odmlce je čas zpravit vás o událostech posledních měsíců. Z této fotografie pořízené na začátku února je totiž patrné, že jsem se buď a) na Vánoce opravdu hodně přejedla smaženého kapra, nebo b) přiletí k nám čáp.

dav

Druhá varianta je samozřejmě správná, i když ta první není daleko od pravdy. V mém břichu se ale začaly dít věci už mnohem dřív než na Vánoce, inu horké loňské léto dělalo divy 😊 A než jsme se nadáli, začala mi tento týden mateřská a čápa tak očekáváme někdy přibližně za měsíc. Není žádným tajemstvím, že potomek má být mužského rodu, a pas bude mít český po mamince a finský po tatínkovi 😊 Vyrůstat prozatím bude zde na severu, ale kdo ví, třeba se zas jednou ocitneme na nějaký čas v české domovině. Každopádně se velmi těšíme a jsme celí zvědaví, jak to všechno bude. Ale o tom až pak, až to bude aktuální. Teď si ještě můžu užívat mamadovolené a s klidným svědomím se flákat po městě či válet na gauči. Kdyby tak šel natankovat spánek a lelkování do zásoby!

No ale teď k věci. Můj aktuální „jiný“ stav přímo vybízí obeznámit vás s některými záležitostmi těhotenství ve Finsku. Mamablog se z této stránky stane asi stěží.. nebo to aspoň v této chvíli není záměrem. Ale kdo ví, co se stane, až mi hormony zatemní mozek a uzavřu se do své baby bubliny, kam ostatní smrtelníci nechtějí zabloudit ani omylem? Inu, vždy je zde dole pod článkem možnost poslat mi zpětnou vazbu, že dost už bylo tlachání o plenkách a prdících.

dav
My dva a toaleťák

Každopádně si tu ale neodpustím jedno téma, a to je slavný finský äitiyspakkaus, alias baby box, čili krabice plná věcí pro miminko a mámu. Jeho existenci jsem tu zmiňovala už dřív, ale teď se mu podíváme na zoubek podrobněji. Jedná se o vynález, na který jsou Finové pyšní až do nebes, a jehož historie sahá až do roku 1937. Tehdy se totiž odhlasoval ve Finsku zákon o sociální pomoci nastávajícím matkám a od roku 1938 začaly matky v obtížné finanční situaci od státu dostávat balík s potřebami pro dítě. Doba to byla nelehká a na tenhle typ podpory prý dostáhly dvě třetiny rodiček. Hlavním motivem pro spuštění projektu byla snaha snížit novorozeneckou úmrtnost a také přimět nastávající matky k návštěvám u lékaře, což bylo jednou z podmínek pro získání balíku.

 Od roku 1949 byl pak baby box přiznán všem matkám bez ohledu na jejich finanční situaci. A tak je to dodnes. Finská správa sociálního zabezpečení (KELA) těchto krabic posílá ročně kolem 40 000. Pro úplnost ještě dodám, že každá matka si může vybrat, jestli chce balík s oblečením či fixní sumu 170 eur. Naprostá většina prvorodiček si ale volí právě krabici. Aby to bylo teda úplně jasné, tento typ podpory je jakýsi druh porodného, určeného všem nastávajícím matkám. Podmínkou pro její získání je pět ukončených měsíců těhotenství a absolvování určitých vyšetření u lékaře a v poradně.  Kromě toho tu samozřejmě funguje finanční podpora na mateřské, rodičovský příspěvek, příspěvky na dítě apod. K tomu třeba někdy příště zase 😊

dav

A co teda kouzelná krabice obsahuje?  Její obsah se měnil v průběhu desetiletí. Na začátku obsahovala spíše látky, aby si mámy ušily a uštrikovaly oblečky pro děťátka samy. Látky byly převážně čistě bílé. Od 70. let přišly hotové oblečky, a to už v barvách. K nim ještě poznámka – barvy jsou v současnosti vždy neutrální, aby se hodily pro kluky i holky. V 70. letech se do krabice dostaly také jednorázové pleny, které však před deseti lety byly v ekologickém duchu opět nahrazeny plenami látkovými.

Naši ”krabičku” jsme si vyzvedli na začátku února. Hrdý nastávající otec ji vlastníma rukama přepravil v šalině z pošty domů.

dav

Jasně, věděla jsem dopředu o krabici dost faktů a měla nějakou představu o tom, co všechno v ní najdu. Realita mě však naprosto ohromila. Krabice obsahovala 64 položek: v první řadě oblečení – body, kalhotky, dupačky, overal, zimní kombinézu, čepičky, ponožky, rukavice, punčošky, potom ručník, povlečení a přikrývku do postýlky, deku a spací pytel do kočárku. A pak tam bylo spoustu dalšího – dudlík, bryndáčky, dětský kartáček na vlasy i na zuby, nůžky na nehty, teploměr, hračka a knížka pro první ”čtení” (ke vší smůle jen ve finštině a švédštině, safra safra, tady malý tip pro návštěvy z českých luhů a hájů, knížky pro nejmenší v češtině bereme všemi deseti 😉). A pak tu bylo taky něco pro mámu, například vložky, kondomy a lubrikační gel, no žůžo prostě 😀  Zlatým hřebem je pak krabice samotná, která obsahuje matraci a neprosakující prostěradlo, aby v ní mimi mohlo první měsíce spát. Fakt husté tohle všechno teda. Na první pohled je patrné, že hodnota balíku je mnohem větší než zmiňovaných 170 eur.

dav

dav

dav

dav

dav

Tak co říkáte? Brali bychom něco takového v Česku? Původní cíle se Finům rozhodně naplnit podařilo. Ženy se v mnohem aktivněji začaly účastnit zdravotních prohlídek v těhotenství a úmrtnost novorozenců se (samozřejmě nejen zásluhou boxů) podařilo snížit na naprosté minimum. Na druhou stranu i Česko patří ke špičce států s nejnižší úmrtností novorozenců na světě, a to i bez zázračných krabic. Na kvalitu porodnictví Češi mohou být právem pyšní a jak tady sleduju ty kontroly ve finských poradnách, asi budu muset o rozdílech v prenatální péči ve Finsku a Česku napsat samostatný článek 😉  Každopádně v sobě finský baby box nese další skvělou myšlenku – všechny děti ve Finsku, ať už pocházejí z jakýchkoli poměrů, mají díky krabici stejnou startovací čáru, aspoň co se výbavičky týče. V posledních letech je důležitý také aspekt ekologické udržitelnosti. V případě nejnovějšího boxu se KELA nechala slyšet, že vybírá dodavatele pro oblečení s mnohem větším důrazem na udržitelnost a obstojné pracovní podmínky zaměstnanců než kdy dřív. Na druhou stranu samozřejmě i krabice je v tomto ohledu napadnutelná. Nač vyrábět každý rok spoustu nových oblečků v desítkách tisíc kusů, když se planeta topí v tunách dětského oblečení, ze kterých prcek vyroste během několika týdnů? Vše má své pro a proti, ale jak znám Finy, tohle jim jedno není. Obsah krabice se mírně mění každý rok a je dost pravděpodobné, že v příštích letech se ekologie zde dostane ke slovu víc a víc.

IMG_2360

Tak se zatím mějte a smějte a zůstaňte naladěni, další info o tom, jaké je být mámou ve Finsku, bude následovat. A pokud máte nějaké dotazy k babyboxovskému či jinému tématu, nechte mi komentář pod článkem. Paaaa

P.S. Fotky boxů za posledních 25 let si můžete prohlédnout zde: https://www.kela.fi/edelliset-aitiyspakkaukset