Je neděle a dovolená se tímto chýlí ke konci. Návrat do práce bude zítra zajisté plný radosti! Ještě než se tak stane, není od věci malá rekapitulace událostí v druhé části mého českého výletu.
Takže, stihla jsem:
- Ujet na kole několik (možná desítek) kilometrů a trochu se zapotit, aby se jakože neřeklo, že jsem celou dovolenou jen jedla, pila a chytala lelky. Odstín obličeje po vystoupání na Královec hovoří za vše.
- Absolvovat hustou diskotéku v podniku Fénix ve Zlíně, kde jsme jako nadcházející třicátnice ANI V NEJMENŠÍM nevyčnívaly mezi záplavou ožralých nezletilců 😀
- Propašovat dětský kočárek se sedmiměsíčním dítětem na pouťovou zábavu pod širým nebem na Hovězí.. Chci se bezpodmínečně naučit spát v takovém řevu po vzoru malé Majdalenky! Nejlepší samozřejmě byly pohoršené pohledy okolostojících vzorných matek, dle názoru kterých dítěti vystoupení kapely Stram muselo určitě způsobit nevratnou psychickou i fyzickou újmu.
- Navštívit Brno a utrpět (snad vratnou) psychickou újmu při čekání na semaforu v tramvaji na Nových sadech. Zvuková instalace umístěná v blízkosti zastávky mi naháněla husí kůži ještě hodiny po té! Cestující se sice málem pokáknou strachy, že řidič tramvaje v kabině dělá kdoví co, hlavně že Petrov dýchá!! O kvalitě umění si udělejte obrázek sami tady: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/2142459-v-brne-vysly-sochy-do-ulic-jedna-je-jen-ze-vzduchu
Ale hlavně jsem stihla potkat na desítku výborných přátel a rodinných příslušníků, které jsem dost dlouho neviděla a zase chvilku neuvidím. Děkuji všem za skvělá setkání, bylo to eňo ňuňo 🙂 A příště už zase zpravodajství z Finska, tak brzy na slyšenou 🙂
Pod Severkou 